Je zvláštní asi, že na deníčku 18 letého kluka budu psát článek o ekonomické krizi, ale bohužel jsem asi jeden z těch, co se snaží svět vidět maličko jinak než v současné době je a co by ho chtěl změnit. Ale bohužel jeden člověk z téměř sedmy miliard lidí, kteří jsou na planetě a ne všichni jsou schopni přemýšlet, a mají to v hlavě v pořádku, nejspíš nic na tomto světě nezmění. Přesto se budu snažit napsat můj názor na momentální situaci ve světě. Jak je již mým dobrým zvykem, nejprve začnu pomlouvat a urážet lidi o kterých si myslím, že za tento problém bezpečně mohou.
Jak by se dalo říct, můj názor začíná tím, že nejspíš nějaká prosperující firma, která vymyslela pár výrobků, co se rychle uchytily, vytvořila v USA krásnou hranici pro ekonomický příklad firem, bohužel postupem času prodej výrobků začal klesat a s tím nebezpečně klesla i hodnota příkladové hranice americké ekonomiky. Nebýt několika firem a zbohatlých bank, nejspíš by nebylo žádných miliardových investic do krachujících bez myšlenkovitých firem, ale pouze by se nechala firma zkrachovat a jednoduše by se šoupla do konkurzu, stejně tak jak se v Čechách dávají do konkurzu neexistující firmy a neexistující podnikatelé, kterým ještě v dané době podnikání nebylo ani 18let. Jako velká voda se samozřejmě krize prožene světem – jedna firma finančně pomůže druhé, ale té pomocné samozřejmě opět někdo musí nabodnout vedení s penězi. Bohužel však ani tato vlna nemůže být nekonečná.
Začneme tedy u lidí. Zkuste se zamyslet nad tím, co můžete pro rozkvět ekonomiky udělat vy samy. Vezměte si například vaší domácnost, pěkně se porozhlédněte po vybavení a zkuste na kus papíru sepsat kolik jen ve vaší domácnosti je věcí, které jste si koupily přes splátkové kanceláře, úvěrové společnosti, leasingové společnosti, hypotéční banky a další. Nyní, si hezky všechny, položky potrhněte a sečtěte. Nevyšlo vám na váš vkus trochu velké číslo? Nevěřím, že by méně než 95% českých domácností neměly na splátky, hypotéky, leasing a dalších věci minimálně (průměrně) okolo 150.000,- pokud vezmu tuto přibližnou částku a vynásobím jí cca. 70% potencionálem české populace vyjde mi číslo 1102500000000Kč. Ano opravdu se nemýlíte, ale vidíte zde krásné číslo, které vyjadřuje téměř 1102,5 miliard Kč dluh vůči státu, bankám. Toto číslo samozřejmě nemůže být věrohodné a je to bráno samozřejmě jako průměr. Nemohu říct, že by všichni měli něco na splátky a pod, ale bohužel statistika musí počítat se vším. Nemyslíte, že pokud by, jste, i vy, kupovali pouze to, co opravdu potřebujete, nebo lépe řečeno jen to na co zrovna máte, že by naše i světová ekonomika mohla zkvétat? Je příjemné mít doma plazmovou televizi za 45.000Kč k ní domácí kino za 15.000Kč, poblíž pohodlný počítač 25.000Kč a dvěma dětem notebooky po 17.500Kč. Už jen toto v dnešní době již základní vybavení by nás mohlo přijít na cca. 120.000Kč. Je mi jasné, že v dnešní době už jsou tyto věci, jak jsem napsal základním vybavením. Prakticky je pouze cca. 15% obyvatel, kteří mají doma 1PC nebo žádné. Velice malé procento lidí, kteří si užívají život bet TV a ještě méně lidí co například nevlastní automobil a nic jiného. Jsou to pouze spekulace malého kluka, který se na světě teprve rozkoukává, ale nehodlám se v budoucnu stát ani pěstitelem marihuany a ani dealerem koksu, ale plnohodnotným pracovníkem, který půjde stát k práci čelem. Číst více »
Jak jsem slíbil v některém z mých předchozích článků, věnuji tento příspěvek našim dětem, naší mládeži a nástupcům dnešních silných lidí. Chystá se na nás vlna celkem deprimující společnosti, která nejspíš nebude mít vůbec zájem o nějakou práci, o nějaký rozvoj společnosti a už vůbec o nějaký historický, sociální a další život.
Bohužel s touto problematikou sám nic neudělám, ale chtěl bych poukázat alespoň na to co se vlastně děje nejen v temných uličkách, parcích a dalších místech našich měst. Je velice příjemné potkávat zhruba 9 – 10 leté děti, které chodí po ulici s cigaretou v puse. Stejně tak je velice příjemné, když si člověk zajde zahrát kulečník nebo podobnou záležitost do hospody a většina stolů je obložena mládeží, které povětšinou není ještě ani oněch 15 let. Za pultem stojí barman nebo barmanka, která se na děti vesele usmívá a zároveň jim i s úsměvem na rtech podává pivo, vodku a další velice pro mě nechutné nápoje.
Dal jsem si otázku, co za tímto problémem stojí, když už ve škole od třetí třídy do nás učitelé tlačí, že kouření, alkohol a další škodí zdraví. Proč se k tomu děti schylují? Číst více »
Ještě nežli jsem stihl dopsat předchozí článek, tak jsem s údivem našel web, který se div ne přímo věnuje „propagaci“ násilí a další. Web, který div nevyzívá k uploadu nových ještě hnusnějších videí, než sám nyní obsahuje. Divím se tomu člověku, který na tomto projektu pracuje, že se mu z toho všeho ještě neudělalo špatně. Nahrávka člověka z bouračky, který má všude kolem sebe rozprostřené vnitřnosti a kameraman si vyloženě užívá to, že může všechny tyto záběry pečlivě nahrávat.
Jak už sám náhled na stránky napovídá, nebude se jednat nejspíš o stránky bojující proti této problematice, ale spíš snaha o propagaci. Jak už sám název zobrazeného videa napovídá nebude se jednat nejspíš o videa vybrané kvality, ale o videa opravdu brutální. Popravdě jsem se na tomto webu podíval na 3 videa a raději jsem prohlížeč vypnul, protože jsou opravdu neuvěřitelně brutální a nechutné.
Tímto příspěvkem nechci rozhodně pošpinit záměr autora o vytvoření ideálního blogu, ale myslím si, že toto už je opravdu přehnané a doslova nepochopitelné jak si někdo může udělat blog popřípadě stránky s podobnou tématikou.
Myslím, že by se nad sebou autor webu měl zamyslet, jestli to už není opravdu přehnané a opravdu se divím lidem, kteří na tento web chodí, vrací se a dokáží se na tyto šílené videa dívat stále dokola, dál a dál, znovu a znovu. Při pomyšlení na to co nám příroda dala – život… a my ji to nyní oplácíme tímto způsobem je mi opravdu do pláče.
Uvádím i zpětný odkaz na tento web, ale nikoli kvůli propagaci, ale kvůli důkazu jeho existence a pro vytvoření vašeho osobního názoru na podobně hnusné věci.
(Tento článek neslouží k poškození serveru cofe.loveme.cz, ale pouze jako informativní článek o nechutnosti lidských smyslů a lidského myšlení. Nemá za účel nikoho a nic poškodit.)
Po dlouhé době jsem navštívil několik webů, které nabízí možnost uložení amatérského videa či profesionálního projektu. Byl jsem naprosto znechucen, když jsem tak procházel videa na hlavní stránce mezi, kterými se mimo jiné vyskytovala tématika, která by nezasloužila nic jiného než vzít kameramana a rozbít mu držku tak, že by se už nezvedl. Číst více »
Jak již od základních škol se učíme, tak kouření je škodlivé a škodí nejen nám, ale i prostředí ve kterém žijeme. Vzhledem k tomu, že se v kuřáckém prostředí vyskytuji prakticky neustále doma, na ulici, ve škole – prakticky všude rozhodl jsem se přidat i na svůj blog, takové malé shrnutí mého názoru na kuřáky a vůbec můj pohled na tuto problematiku, která samozřejmě tímto nastává.
Jako první věc bych chtěl upozornit na stále se snižující hranici věku dětí, kteří začínají kouřit. Pokud pominu to, že na základních školách děti kouří nejspíš od třetí třídy tipoval bych, že se začíná objevovat stále více kuřáků okolo 8 – 9 let, kteří ještě prakticky ani nevědí jaké riziko jim hrozí. Je celkem smutné vyjít na ulici, procházet se po Pardubické třídě míru a cítit okolo jen zápach z cigaret a dalších inhalačních psychotropních látek jako například THC. Stejně jako mě, tak zajisté i spoustě dalších lidí nebudou tyto vůně nejspíš příjemné. Každý rozumný člověk by si měl říct, že v dnešní době je moderní nekouřit, ale světe div se v průzkumech se ČR vyskytuje na krásném 1 místě, co se týče úmrtnosti pasivních kuřáků v Evropě. Možná by stálo pro „aktivní“ kuřáky pro zamyšlení jestli opravdu nečinní něco špatně. Odhadem zemře v ČR okolo 3400 pasivních kuřáků za rok. Většinou to jsou pouze lidé, kteří se stali objetí aktivních kuřáků. Bohužel v ČR nejspíš neexistuje zákon, který by upravoval možnosti prodeje tabákových výrobků a jejich užívání.
Statistika je vygenerována systémem StatPress a MStats. Je založena na 1000 unikátních přístupech uživatelů podle unikátních IP adres. Pro každý 1 záznam IP adresy byl připočítán do této statistiky 1 bod. Celkový počet bodů nemusí být 1000, protože byly odstraněny další možnosti, které měly zandebatelné procento, popřípadě obsahovali 0,X bodu a tudíž by je bylo zbytečné vyplňovat do následujících tabulek.
Jak už nadpis článku napovídá, bude tu řeč o ČD a jejich skvělých plánech s lidmi.
Takže si například představme slunné zimní odpoledne, kdy se obyčejný člověk jako například já rozhodne, aby si zajel prohlídnout Holické muzeum Dr. Emila Holuba a ejhle od 13. prosince 2008 mu to bude znemožněno, pokud se rozhodne jet vlakem.
Ano správně. ČD v rámci zlepšování podmínek pro cestující, zkvalitňování přepravy a vylepšování drážní dopravy zrušily pro jistotu všechny vlaky o víkendu mezi Holicemi a Borohrádkem. Je to opravdu neuvěřitelné. Docela jsme se podivily, že v Holicích nechali otevřenou pokladnu pro prodej jízdních dokladů a místní čekárnu. Číst více »
Tak přináším další notoricky známou hru Sudoku nyní ovšem v podání pro mobilní telefony s UIQ 3.0. Samozřejmě je to jedna z mnoha verzí, které jsou pro tento operační systém a pro tyto mobilní telefony, ale tato se mi zdála o maličko lepší nežli ta původní verze sudoku, která je již předinstalovaná v mobilním telefonu. Proto tuto hru přidávám mezi další hry ke stažení pro UIQ 3.0, které najdete na tomto webu. Číst více »
Tak jsme dnes vyrazily s Terezkou a její rodinkou na Bruslení do Třebechovic pod Orebem. Už od začátku plánování jsem čekal, že to bude celkem dost velká tragédie.
Začalo to zajímavě už tím, že jsem jaksi pro začátek neměl brusle. Pořídily jsme kvalitní brusle za krásných cca. 300CZK v jednom bazaru v Pardubicích. Naštěstí kvalitní značka Botas ) Po nasazení na moje nožky mě začali maličko bolet nohy, ale to se snad časem podá.
Po příjezdu ke kluzišti, ke kterému jsme mimo jiné přijely o půl hodiny dřív, než otevíraly, se mi pomaličku, ale celkem dost jistě začala klepat kolena. Do té doby to byla celkem sranda, protože jsem si to tak nějak nepřiznával, že i bruslit se člověk musí naučit.
Vyrazili jsme tedy po otevření ledové plochy k lavičkám, kde jsme se úspěšně přezuly a vyrazily jsme na ledovou plochu. Mé „bruslení“ se spíš podobalo posunování tahem o mantinel, které samo osobě nebylo také nijak moc jisté. Terezka si úspěšně vyčkala téměř půl hodiny na broušení bruslí. Vždy, když jsem se odpoutal od mantinelu, tak jsem jaksi většinou skončil na zadní části těla, naštěstí se mi nepodařilo ani jednou spadnout jinak a v nějaké velké rychlosti.
Poslední komentáře